Vyberte stránku

O RYCHVALDU

Stručná historie

Rychvald se stal městem v roce 1985, ale jeho historie je velmi bohatá, neboť první zmínky hovoří o tom, že byl založen nejspíše koncem 13. století, v době, kdy se dělením slezské větve polské dynastie Piastovců vyčlenilo samostatné těšínské knížectví.

První písemná zmínka pochází z roku 1305. Rychvald byl od svého založení součástí slezského Těšínska, ve kterém se od začátku střídaly polské a české vlivy. Těšínsko se stalo r. 1327 lénem krále Jana Lucemburského a od této doby sdílelo osud ostatních českých zemí. Po smrti posledního Piastovce v r. 1625 patřilo knížectví až do roku 1918 přímo rakouským Habsburkům. Jádrem obce bylo původně feudalní panství se zámkem. Dal jej postavit tehdejší majitel Bernard Barský z Baště. Druhou nejstarší budovou je katolický kostel sv. Anny z r. 1595.

Obec měla až do 19. století výhradně zemědělský charakter. Teprve rozšíření těžby uhlí způsobilo změnu v sociální skladbě obyvatel. Po rozpadu Rakousko-Uherska se Rychvald stal nakrátko dějištěm československo-polského sporu o Těšínsko. Po prvním rozdělení v roce 1918 se Rychvald ocitl pod Polskou správou. V roce 1920 Rychvald připadl Československu. 11. října 1938 byl obsazen polskou armádou a 1. září 1939, v den zahájení 2. světové války, armádou německou. Československá správa byla v Rychvaldě obnovena po osvobození 1 . května 1945.

 

Faktografické údaje

  • první písemná zmínka: 1305
  • rok založení: 1305
  • městys od r.: 1935
  • město od r.: 1985
  • rozloha: 1704 ha
  • nadmořská výška: 203-266 m.n.m.
  • počet obyvatel: 7668 (k 31. 12. 2022)
  • zeměpisná poloha: 49°51΄ – 49°53΄ sev.š . 18°22΄- 18°24΄ vých.d.

Historie

Dobu založení či vzniku Rychvaldu nelze přesně určit. Proto se uvádí rok 1305, tím rokem je datován soupis desátků biskupství Vratislavskému.

U obce Richinwalde je uvedeno, že ves má 41 lánů. To také znamená, že již tehdy asi byl ve vsi kostel a fara. Proto někteří autoři kladou pravděpodobný počátek vsi Richinwald o desítky let dříve. Od svého vzniku byla součástí Těšínského Slezska, kde docházelo ke střídání polského a českého vlivu. Těšínsko se r. 1327 stalo lénem krále Jana Lucemburského a od té doby sdílelo osud ostatních českých zemí. Bylo součástí „Zemí Koruny České“. Až do r. 1918 patřilo rakouským Habsburkům.

Jádrem obce bylo pravděpodobně feudální panství se zámkem. Kde původní zámek stál také není úplně zřejmé. Na mapách III. vojenského mapování, prováděného v r. 1876 – 1878 je totiž dnešní zámek, postavený za Bernarda Barského z Baště v r. 1577 označen „Teich Hof“ a asi 800m severozápadně od zámku jsou zakresleny budovy označené „Alt Hof“. Tam mohlo být sídlo předchozích vlastníků panství. Odtud také asi pochází vžité a dodnes používané pojmenování této západní části obce: „Starý dvůr“.

Po rozpadu Rakouska-Uherska se také Rychvald stal dějištěm československo – polského sporu o Těšínsko. Po dvouletém sporu o územní příslušnost tohoto území bylo rozhodnutím velvyslanecké konference v belgickém letovisku Spa dne 28. 7. 1920 Těšínské Slezsko rozděleno a Rychvald zůstal na straně Československé. V roce 1921 měl Rychvald 5786 obyvatel a když r.1935 překročil počet obyvatel 7000 hranici, požádala obec o povýšení na městys. Ještě téhož roku bylo žádosti vyhověno. Podle sčítání lidu z r. 1930 bylo národnostní složení obyvatel obce následující: celkem 6878, Češi 6290, Poláci 523, Němci 45, ostatní 20.

Rychvald byl 11. řijna 1938 okupován polskou armádou se všemi důsledky, která okupace znamenala: uzavření českých škol, zrušení všech českých spolků, zrušení peněžního ústavu „Raiffeisenka“, vypovězení všech učitelů, státních úředníků a dalších. V Rychvaldě to bylo téměř 1000 obyvatel.

Německou armádou byla obec okupována 1. září 1939. Mnozí z dříve vypovězených občanů se do obce vrátili. Německá okupace připravila občanům obce novou past prostřednictvím policejní registrace národnostního složení. Občané mohli uvádět i národnost slezskou – byli pak převádění na „Volkslistu“ a jako Němci museli do armády. Mnozí ve válce padli. Místní rodiny Židů byly zlikvidovány v koncentračních táborech. Za německé okupace se řada Rychvaldských občanů zapojila do odbojové činnosti, někteří se dostali do Československých jednotek v Anglii. Přímo v obci pracoval a vytvořil odbojovou skupinu Rudolf Peschel, vycvičený v Rusku. V říjnu 1944 byla skupina odhalena a pozatýkána Gestapem. Za odbojovou činnost bylo za dobu okupace popraveno nacisty 17 občanů. Rychvald byl osvobozen 1. května 1945. Na město byla obec povýšena v roce 1985.

Památky

Nejstarší dochovanou stavbou je renesanční zámek, postavený v létech 1575-77. Nechal jej postavit Bernard Barský z Baště. Rozlehlá stavba má vnější rozměr 60×80 m a vnitřní nádvoří 48×48 m. Postaven byl částečně z kamene z rozbořeného Benediktinského kláštera v Orlové. Kamenný portál hlavního vchodu je zdoben erby Bernarda Barského z Baště a jeho třetí manželky Anny Sobišovské ze Šinovic.

Severní a východní křídla zámku byla obytná, v jižní a západní části byly sýpky a stáje. Podle záznamů se v době nevolnictví na zámku také za neplnění povinností nebo za různé nepřístojnosti také „vyplácelo“. K tomuto účelu sloužila trestní lavice, které se říkalo „na bardoňu“. Pravděpodobně jméno získala po občanu, který si ji první vyzkoušel. V zámku byla i kaple, která ale vznikla až při některé z pozdějších přestaveb.

Ve výčtu vlastníků zámku se poprvé objevuje jméno Mönich v r.1749 a Larisch-Mönich v roce 1829. Sňatkem Franzisky Larisch-Mönichové s Ernstem Rüdigerem Starhembergem se zámek dostává rodu Starhembergů. Posledním vlastníkem byl hrabě Georg Starhemberg, který opustil zámek před vánocemi r.1944. Za doby posledních vlastníků byl nad vstupní portál umístěn kovový kombinovaný erb rodu Larisch-Mönichů a Starhembergů zdobený hraběcí korunkou.

Po r.1945 prošel zámek vlastnictvím ČsSS a Rekultivací OKR a v r.1988 se již uvažovalo o jeho demolici. V listopadu 1989 byl bezúplatně převeden do vlastnictví družstva „Redos“ v Hradci Králové. V roce 1995 byl v dražbě prodán Ostravské realitní kanceláři. Prošel pak rukama několika soukromých majitelů, ale teprve poslední vlastník r.2009 započal se záchrannými pracemi a obnovou zámku, který je památkově chráněn. Zámek nikdy nepatřil obci.

Druhým nejstarším objektem je římsko-katolický kostel sv. Anny. Byl postaven v létech 1595-6. Nechal jej postavit Bernard Barský z Baště jako kostel protestantský. Je jednolodní s polygonální presbytáří. Vyznačuje se prvky pozdní gotiky a pozdějšími novogotickými úpravami. Stejně jako ke stavbě zámku, bylo při stavbě kostela použito materiálu z rozbořeného orlovského kláštera. V době protireformační byl kostel předán katolíkům. Kdy k tomu došlo není známo. Údajně se tak stalo za doby majitele Rychvaldu Jana z Vrbna, na jehož náklady byl kostel pro potřeby katolického náboženství upraven. K zasvěcení kostela sv. Anně došlo až v roce 1759. Záznam z r. 1805 pod názvem „Inventarium“ uvádí, že před r. 1688 stál dlouho prázdný a že v kostele se nenacházejí žádné starožitnosti, umělecká díla ani náhrobky. Z roku 1872 jsou zápisy o přestavbě zakristie a nákupu Božího hrobu. O dalších úpravách nejsou žádné zápisy. Kostel je zaklenut gotickou žebrovou klenbou. Na svornících je uveden letopočet 1596, na druhém monogram B.B.Z.B, na třetím je reliéf erbu Bernarda Barského z Baště. Nad bočním vchodem je z vnější stany kamenné břevno se stejným reliéfem jako nad vstupním portálem do zámku. Štíhlá dvojená okna jsou mělce profilovaná v kvalitním pískovci a jsou zakončená lomeným obloukem s velmi prostou jetelovou kružbou. V západním průčelí kostela je mohutná čtyřboká věž. Původní zvony byly za I. světové války z kostela demontovány a použity pro válečné účely. V meziválečném období byl kostel vybaven novými zvony, jímž při jejich svěcení byla patronkou hraběnka Franziska Starhembergová. I tyto zvony potkal podobný osud za II. světová války. Dnes má kostel jen jeden zvon ve věži a umíráček ve věžičce na východní straně nad presbytáří. Prostor kolem kostela byl až do r. 1908 využíván jako hřbitov. Byl obehnán nízkou kamennou zdí. Za německé okupace bylo toto oplocení zbouráno a zlikvidovány všechny pozůstatky hřbitova. V roce 1965 byl kostel prohlášen za chráněnou kulturní památku a v r. 1966 byla provedena jeho generální oprava. V literatuře je uváděno, že kostela i zámek postavil vlašský slavitel Bernard Leo, jehož náhrobní kámen z r. 1603 se nachází v kostele sv. Václava v Ostravě.

Druhou dominantou města je kostel církve Československé husitské. Byl postaven v létech 1924-25. V jeho mohutné polygonální věží jsou umístěny dva zvony: Václav a Ludmila, třetí zvon Bořivoj sloužil jako umíráček umístěn ve věžičce nad kněžištěm. Chrámová loď je zdobena malbami ak. malíře Hanuše z r. 1932 a ak. malíře Obšila z r. 1957. V předsíni kostela je za pamětní deskou umístěna urna s popelem prvního faráře a zakladatele církve Československé husitské v Rychvaldě, Karla Vodičky. Za polské okupace byl kostel uzavřen a nesměly se vykonávat ani pohřby s účastí čsl. faráře. 15. srpna 1939 byl kostel vysvěcen na kostel katolický. Vysvěcení provedl biskup Adamski za asistence mnoha kněží. Stalo se tak dva týdny před příchodem německých okupantů. I za německé okupace zůstal kostel uzavřen, ale byly poveleny pohřby s účastí čsl. faráře, který docházel z Michálkovic. Po osvobození v r. 1945 byla činnost církve obnovena. Od r. 1985 je farářkou a od r. 1999 první biskupkou paní Mgr. Jana Šilerová.

Ze staré zástavby zůstal jen dům čp. 39, který byl původně jen přízemní a byl postaven v r. 1821 jako škola. Za dobu své existence byl mnohokrát přistavován a také sloužil mnoha jiným účelům. Do r. 1938 byl zde obecní úřad a v poschodí četnická stanice, po osvobození v r.1945 pak školka, byt učitele, hudební škola i dům záhradkářů. Po r.1990 byl prodán a přestavěn na prodejnu, kanceláře a byt.

Od r. 1868 prochází obcí železniční trať bývalé Košicko–Bohumínské dráhy, která až do r. 1963 sloužila osobní i nákladní dopravě. Nyní je používaná jen jako vlečka podniku OKD.

Významní rodáci

Obec se má čím pochlubit. Většinou jsou to již nežijící umělci:

  • Přemysl Kočí (nar. 1917, zemř. 2003) sólista opery ND v Praze, 1969-78 ředitel ND
  • Bohumil Malocha (nar. 1920 zemř. 2001) koncertní mistr, houslista, Ostravská filharmonie
  • Oswald Bugel (nar. 1925 ) sólista opery v Halle, Magdeburgu, Košicích
  • Bruno Chmiel (nar. 1920 zemř. 1978) sólista opery v Ostravě, Košicích a Ústí n. Labem
  • Bohumil Valečko (nar. 1906 zemř. v Praze ) člen Státní filharmonie Praha
  • Gabriel Chrobáček (nar. 1897 zemř. 1962) biskup církve Československé husitské
  • prof. RNDr. Miroslav Havrlant, CSc. (nar. 1925 zemř. 2010) profesor Ostravské univerzity.
Současnost

V centru města vyrostlo sídliště, jehož součástí je základní škola se školní jídelnou a víceúčelovým hřištěm, školka, zdravotní středisko, lékárna, kulturní dům s knihovnou a nákupní středisko. V centru města tak vzniklo malé náměstí, které dříve v Rychvaldu chybělo.

Po r.1990 byla obec téměř celá plynofikována, opraveny budovy sídliště, postavena nová čisticí stanice odpadních vod, postaven Dům s pečovatelskou službou. Pro zvýšení bezpečnosti v dopravě byl v centru obce vybudován kruhový objezd. V obci byla zřízena benzinová čerpací stanice. V oblasti osobní dopravy mají občané k dispozici autobusová spojení do Ostravy, Orlové, Karviné, Havířova a Bohomínu. Byla obnovena činnost ochotnického souboru, pravidelně jsou pořádány adventní koncerty v husitském sboru a koncerty v rámci Svatováclavského hudebního festivalu, tradiční plesy a novou tradicí se staly Rybí slavnosti, Vánoční trhy a Živý Betlém. Ke starým tradicím patří pouti pořádané 6. července se vzpomínkovým pálením hranice.

Sportovní vyžití

Mládež i dospělí mají široké možnosti sportovního vyžití. V obci je několik spolků se sportovním zaměřením, např:

  • TJ Sokol, který má v současnosti tenisový oddíl, oddíl stolního tenisu, oddíl taekwonda, jenž je velmi úspěšný i v mezinárodním měřítku a oddíl všestrannosti.
  • TJ SLAVOJ, nabízí oddíl kopané
  • TJ BANÍK, vlastní fotbalový oddíl, oddíl stolního tenisu a cvičením žen.
  • Rychvaldský spolek šachový 1945, který se může také honosit skvělými sportovními výsledky svých odchovanců.
  • SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů, který vychovává nové členy výjezdové jednotky města.
  • Český kynologický svaz ZKO Rychvald, který nabízí kurzy základní ovladatelnosti psa a celoroční cvičení s psovody a psy
  • Sportovní klub Obtulowicz klasik tým, který reprezentuje město silničních závodech motocyklů na mistrovství či přeborech ČR.
  • Spolek Jezdecký klub Caballero, který se věnuje jezdectví na koních a dosahuje významných úspěchů.
  • Jezdecký klub RICHMOND CITY RANCH, jenž zajišťuje volnočasové aktivity včetně zájmového sportu pro děti.

Každoročně je na víceúčelovém hřišti u školy pořádán turnaj v malé kopané o „Pohár starosty“, na Sokolovně tenisové turnaje a Baník realizuje májový turnaj ve fotbale. Šachisté zvou každoročně na akci Rychvaldské šachové léto nebo Slezský open. Cykloturistům pak slouží značené stezky.

Přírodní zvláštnosti

Rychvald je protkán několika potoky, které v minulosti daly možnost budování rybníků. Na katastru obce jich vznikla celá řada. Největší Skučák o výměře 25 ha byl v r. 1969 vyhlášen přírodní rezervací. Vyskytuje se zde mnoho druhů chráněných rostlin ale také vodního ptactva. Většina ostatních rybníků je chovných. Největším rybníkem býval Nový stav. Jeho výměra byla 60 ha, ale v důsledku poddolování a také částečného zasypání hlušinou v době výstavby větrní jámy bývalého dolu v Heřmanicích, se jeho celková plocha zmenšila a bylo na něm povoleno sportovní rybáření. Při těžbě písku v bývalé místní pískovně byl nalezen bludný balvan úctyhodných rozměrů, jehož váha je odhadována na několik tun. Byl umístěn u školy na sídlišti.